Zámek Napajedla

Zámek se nachází na pomezí Horno a Dolnomoravského úvalu, jehož název je odvozen od města Napajedla, ve kterém sídlí.

Na místě dnešního zámku v 1. polovině 14. století stávala tvrze, kteoru vystřídalo mnoho majitelů z různých rodů. O zmínku jistě stojí Václav ze Žerotína, jemuž panství patřilo v letech 1520-34, který se zasloužil o rozšíření hradu. Jeho "nástupcem" byl poté Fridrich ze Žerotína, který zmírnil robotní povinnosti svých poddaných.

Od roku 1624 spravoval panství Jan z Rottalu. Janovi rovnež patřilo panství v Kvasnicích, kde žil. U svých poddaných si však příliš oddanosti nezískal. Roku 1644 potlačil zdejší povstání valašských osadníků, které si na svou nově založenou osadu přivedl. Časem se vyšplhal až na pozici generálního komisaře a gubernátora, což mu na líbivosti nepřidalo. Zemřel roku 1674 a správu převzali jeho příbuzní z rodu Rottalů. Již v předchozích letech ale bylo panství rozděleno do dvou částí - holešovské a napajedelské. A právě první Rottalové postavili v 17. století barokní zámek Napajedla a předávali si jej z generaci na generaci, až do Adama Jáchyma Rottala, za kterého napajedelská větev rodu vymřela. Panství tudíž přešlo na holešovskou větev do správy hraběte Leopolda Ferdinanda Rottala. Ve druhé polovině 18. století byl postaven další zámek, a tak stará budova zámku sloužila ke správě panství. Novou část nechala Anna Marie z Rottalu, žena Quidobalda z Ditrichsteinu, postavit ve stylu pozdně francouzského baroka mistrem Antonínem - "Mates". Dále zařídila novou francouzskou zahradu. V té době čítal zámek více jak 50 pokojů, kapli, velký okrouhlý sál a zrcadlový sál - dominanta zámku - na jehož výzdobě se podílel sochař Ondřej Schweigl.

V druhé polovině 19. století sloužili různé části zámku jako kanceláře, pokoje pro zaměstnance a vězení. Druhé poschodí se přistavělo roku 1898 a sídlil zde soudní a berní úřad. Starou budovu koupila roku 1925 městská spořitelna, ale o 11 let později ji nechala zbourat. Roku 1945 byl zámek zkonfiskován státem. Interiér zámku byl z větší části zničen nebo rozprodán. Druhé patro bylo zrekonstruováno na byty a školu.

Dalšími vlastníky zámku byl rod Stockau a Baltazzi, u kterých byl v držení do roku 1935, poněvadž jej odkoupil Baťa.

Součástí zámku je krásný francouzsko-anglický park, a také hřebčín proslulý chovem anglických plnokrevníků založen rodem Baltazziů. Konkrétně Aristidem Baltazzim, velkým fanouškem dostihových závodů. Ten celé původní stáje přestavěl na moderní boxové. Po jeho smrti utrpěl hřebčín značný úpadek, což zavinila první světová válka a hospodářská krize. V současnosti se hřebčín Napajedla snaží o rozvoj a zařazení mezi ty nejlepší v Evropě.

V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a po částech se rekonstruuje.

Prohlídky zámku se konají pravidelně v měsících od května do srpna vždy mezi 10.00-16.00, v jiné době po domluvě. Kromě prohlídek a výstav Vám může zámek také nabídnout chvíle relaxace a odpočinu od nestáleho spěchu. V areálu zámku je k dispozici golfové a tenisové hřiště, možnost protáhnout tělo u lekcí jógy či masáže. V přízemí zámku je zřízena malebná zámecká restaurace a kavárna. Kromě jiného se na zámku pořádají konference, svatba a další oslavy.

 Tefonujte  na 224 916 485, pište na kurzy@tyrkys.cz, navštivte nás osobně Na Moráni 5, Praha 2