Historie výstavby pražského metra

Kdo přišel s prvním návrhem stavby podzemní dráhy? Kdy se tento návrh setkal s kladným ohlasem a kdy došlo k jeho realizaci?

S nápadem výstavby podzemní dráhy v Praze přišel majitel velkoobchodu s železem Ladislav Rott roku 1898 za Městskou radou královského hlavního města Prahy, avšak ta jeho návrh zamítla. Se stejným návrhem se objevil až inženýr Bohuslav Vondráček v roce 1912, který chtěl vystavět podzemní dráhy na trase Rudolfinum-Václavské náměstí. Dalšími navrhovateli byla také dvojice Vladimír List a Bohumil Belada, kteří navrhovali hned čtyři trasy podzemních drah. Jako první také použili výraz "metro". Tento výraz pochází z Francie ze zkratky podzemní dráhy - "chenin de fer métropolitain".

V roce 1939 vedení hlavního města Prahy po dlouholeté přípravě schválilo realizaci projektu, ale kvůli válečné situaci se s výstavbou započalo roku 1941. Kvůli řadě dalších nepříznivých okolností (hospodářská a válečná situace, tehdejší vláda) se výstavba metra několikanásobně prodloužila.

Oficiální stavba prvního provozního úseku byla ve výsledku až 7. ledna 1966 v Opletalově ulici. V roce 1967 se začala stavět stanice Hlavní nádraží a o pár týdnů později také stanice Muzeum.

Kromě debat o tom, kde a jaké stanice se budou stavět, se také jednalo o oficiálním názvu podzemní dráhy. Polemizovalo se nad označením "Podpovrchová tramvaj" nebo "Metro". Jaký název byl vítězným, je jistě dnes nanejvýš jasné.

Projektová dokumentace navrhovala čtyři tratě metra A až D a současně se po dokončení projektu plánovalo zrušit tramvajovou dopravu.

V roce 1973 se začala ražit trasa linky A z Dejvic na Vinohrady. V letech 1967-74 byl postavena první část úseku trasy C Sokolovská (Florenc) - Kačerov. Slavnostní zahájení provozu se konalo 9. května 1974.

V roce 1977 byla započata výstavba prvního úseku linky B, která byla stížena špatnými geologickým podmínkami. O rok později byla otevřena připravovaná trasa A.

Během následujících let docházelo k dostavbám a rozšířením tras o další stanice. V současnosti pražské metro rozděleno do tří tras A, B a C a dohromady má 58 stanic. Ovšem počítáte-li přestupné stanice jako dvě, pak bychom hovořili o celkem 61 stanicích.

Dne 8.10.2013 Rada hl. m. Prahy schválila výstavbu úseku metra D, který povede z Pankráce do Depa Písnice.

Dne 6. dubna 2015 byl slavnostně otevřen nový úsek linky A. Linka byla prodloužena o 4 stanice, které navazují na zastávku Dejvická. Nově vzniklé stanice - Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol - se začaly stavět v lednu 2010 a dohromady tvoří 6,1 kilometrů. Díky otevření nového úseku došlo ke zjednodušení a odlehčení povrchové dopravy v Praze 6. Současně jde také o urychlení dopravy na Letiště Václava Havla téměř o 10 minut. Celou trasu linky A by měla vlaková souprava projet za 29 minut. 

Zajímavosti:

* nejdelší eskalátor naleznete ve stanici Náměstí Míru, který má délku 87,2 m, současně se jedná také o nejníže položenou stanici v hloubce 53 m

* nejvýše položenou stanicí jsou Hůrka v hloubce 1,7 m

* nejkratší úsek má 425 m mezi stanicemi Hlavní nádraží a Muzeum

* nejdelší úsek má 2,748 km mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Muzeum

* celková délka všech tří tras metra měří 65 km

Zdroj: http://www.m40.cz/o-metru/historie/, http://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/mhd/metro/

Aktualizace: 29.5.2015