Architektonická perla Prahy - Libeňský plynojem

V TYRKYSu si často dopřáváme neobvyklé a unikátní zážitky. A tak jsme se vydali k Libeňskému plynojemu, kde jsme si připomněli slavnou svítiplynovou éru pražského plynárenství.

Pro řadu lidí je těžké naleznout, kde se plynojem nachází, protože koule už není tak dobře vidět jako tomu bývalo v minulosti, kdy doslova zářil do dálky. V 60. letech 20. století kolem něj vysázeli rychle rostoucí topoly a tak je dnes dobře maskován. 

Vchod do uzavřeného areálu je z ulice Ke Kouli, název ulice je více než výmluvný. Sešli jsme se s panem Ing. Žákovcem správcem Plynárenského muzea, alias pražským lampářem a všichni dychtivě poslouchali informace, které velmi poutavě přednášel. O současném využití objektuj zaníceně hovořil pan Ing. Tomáš Jelínek, PhD. 



Plynárenská historie plynojemu

• První tlakový kulový plynojem na světě byl postaven v roce 1927 v Chicagu.
• Pražský plynojem byl uveden do provozu v roce 1932 a měl posílit zásobování průmyslové oblasti Vysočan a Libně.
• Ve 30. letech 20. století šlo o první zařízení tohoto druhu v českých zemích a jednalo se o technickou novinku i v evropském a světovém měřítku. 
• Za druhé světové války v květnu roku 1945 byl plynojem prostřelen. Naštěstí byl plynojem téměř prázdný, takže nedošlo k výbuchu, jen k požáru, kdy hořely zbytky plynu a dehtu. 
• Následně byl plynojem byl opraven a ocelová záplata jižní straně je vidět dodnes. Původnímu účelu už nikdy nesloužil, protože po druhé světové válce plynárna bezplatně libeňskou kouli převedla na Letecký výzkumný ústav. 

Plynojem je unikátní stavbou, která

• má tvar koule o průměru dvaceti metrů
• celková hmotnost dosahuje 270 tun.
• Objekt stojí na osmi dvoustěnných plechových nohách, zapuštěných do betonových základů.

Rozměry:

• Je zhotoven je z nýtovaných ocelových plátů o tloušťce 14 mm
• vodní objem je 4.188 m3. 
• Při provozním přetlaku 0,3 MPa v něm bylo uskladněno 12.564 m3 svítiplynu.
• Plynojem byl natřen dvojitým krycím olejovým nátěrem a stříkán hliníkem k odrážení slunečních paprsků, aby se plyn nezahříval.

I když původnímu účelu plynojem pouhých 13 let, nikdo ho jinak než Libeňský plynojem nenazývá. 

Text:    PhDr. Jolana Kopřiva Myslivcová
Foto:   Miroslav Kopřiva 

Přihlaste se na! 

• Semináře, vycházky, workshopy - pro průvodce i širokou veřejnost 

Kurzy a státní zkoušky

• Průvodce cestovního ruchu
• Balíček kurz průvoce cestovního ruchu a průvodce Prahou 
• Delegát cestovní kanceláře 
• Pracovník cestovní kanceláře 

Přidejte se k nám! Zažili jsme společně: 

• Dárek zdarma - návštěva Královské hrobky na Pražském hradě 
• Tyrkysové posezení a povídání o Schwarzwaldu - výuka zážitkem

a mnoho dalších akcí

Přečtěte si také: 

• Míčovna Pražského hradu - utajený poklad v Královské zahradě
• Královská zahrada na Pražském hradě
• Pohnutá historie sochy českého lva - heraldický lev Vincence Makovského
• Hradní stráž na Pražském hradě 
• Zámek Lány - letní a reprezentační sídlo našich prezidentů

• Milovaná či nenáviděná? Žižkovská věž
• Plynové osvětlení - lampy v Praze
   
• Máslovice – cesta po vodě, lesem i do minulosti
   
• Strakonický dudák, jak ho ještě neznáte 
   
• Aktuální změna v otevírací době Katedrály sv. Víta na Pražském hradě