tel: 224 917 908, fax: 224 922 452 |
||||||
Kurz.Průvodce
cestovního ruchu
Kurz
Pracovník cestovní kanceláře |
|
OBCHODNÍ DŮM - stručný přehled vývoje Povšimněme si v krátkém zastavení, jak se obchodní dům vyvíjel v proměnách společenských nároků, které vyjadřovala jeho architektura a urbanistická úloha. Právo trhu patřilo k významným privilegiím měst od středověku. Zatím co měšťan prodával v malém své výrobky v mázhauze nebo podloubí, případně z přízemního výkladce s lavicí – jaký se zachoval ve vstupu bývalé lékárny Zlatá linie (nyní shodou okolností galerie Díla-ČFVU) – probíhaly jarmarky na volném prostranství náměstí. Teprve od 14. století se objevují stálé budovy tržnic. Byly stavěny na způsob podélné baziliky s osvětlenou hlavní lodí – vlastním komunikačním koridorem a jednotlivými krámci, kvelby, v postranních lodích. Na náměstích nebo poblíž nich tak vyrůstaly prostorné haly, jakými byly Kotce na Havelském náměstí v Praze, založené už po r. 1362. Masné krámy stejného typu vznikaly i v jiných městech. Do našich dní se zachovaly zejména v Českých Budějovicích a v Plzni. Protáhlá těla těchto budov končila stupňovitými gotickými nebo renesančními štíty. K jejich principu se vrátila na přelomu minulého a našeho století výstavba velkých tržnic, přičemž se starší podélný bazilikální půdorys obohatil ještě příčnou lodí a kupolemi. Průčelí historizujícího nebo secesního ladění skrývalo litinovou či ocelovou konstrukci vlastní haly. Taková nákupní střediska vznikla na Vinohradech, Smíchově, Starém Městě, mimo Prahu i v jiných větších venkovských obcích . Obchodní dům, jak jej známe dnes, však začíná svou historii právě v prudkém rozvoji kapitalistického podnikání 2. pol. minulého století. Nejstarší obchodní dům projektoval pro Prahu vídeňský architekt Theofil Hansen - dnešní Benetton - také Dům koberců a později Dům elegance/ vyrostl na Příkopech v letech 1869 – 71. Vnější ušlechtilé průčelí s vysokým řádem korintských sloupů v duchu italské pozdní renesance se tehdy vyčleňovalo z okolní nízké zástavby. Za reprezentační fasádou se skrývá systém litinových konstrukcí. Progresivní snahy tzv. inženýrské architektury, která se v poslední třetině 19. stol. Projevila také v Čechách v technických účelových stavbách, předznamenaly tendence moderní architektury také v budovách obchodních domů. Už rané dílo zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry z posledního roku minulého století, Peterkův dům, jasně odlišil sféru obchodního provozu od obytné funkce, když přízemí a patro otevřel velkými půlkruhovými okny a výklady. Secesní ornamentika, zde střízlivá, se však rozbujela na průčelí obchodního domu U Nováků, budovaném o 5 let později. Barevně jej umocnila mozaika podle kartonu Jana Preislera. Osvald Polívka tu přiznal vnitřní uspořádání dvoupatrové dvorany s horním osvětlením nejen v širokých výkladcích přízemí a oknech 1. patra, ale i velkou skleněnou plochu na střední části střechy. Ještě dlouhou dobu se spojovalo poslání obchodního domu s obytnou částí v jedné budově. Tak tomu bylo i v pozdějším obchodním době firmy Wenke v Jaroměři (dnes muzeum), kde však Jos. Gočár odstoupil od přežilého secesního dekorativismu a hlavní důraz kladl na vyjádření kontrastu mezi horní obytnou částí a dolní provozní zónou, kterou opatřil průběžnými okny. Po uplynutí další desítky let si rozvoj obchodu vynutil vznik obchodního domu v takové podobě, jak jej známe dnes. Velký DŮM OBUVI tehdejší fy. Baťa postavil v letech 1928 – 29 Ludvík Kysela na Václavském náměstí ve frontě pozoruhodných konstruktivistických hotelů i starších paláců a obohatil tak zástavbu pražského Zlatého kříže. Vrcholem předválečné architektury byl dům BÍLÁ LABUŤ Jos. Hrubého a Jos. Kittricha (1938 – 39). V tomto případě zakryla prosklená stěna technické příslušenství, zejména výtahové šachty. Sjednotila tak i významově celé průčelí. Nechyběla ani terasa s restaurací a kavárnou. Architekt Kohn se v novostavbě obchodního domu PERLA (1930-31) -dnes IPB vyrovnával s problémem exponovaného nároží na rušné křižovatce. Po osvobození se delší dobu nesetkáváme s výraznějšími architektonickými díly DŮM MÓDY a DŮM POTRAVIN - dnes firma Bílá Labut, Václavské náměstí z 2. pol. padesátých let) Z novějších obchodních domů můžeme jmenovat projekt Miroslava Masáka, který v obchodním domě MÁJ /nyní Tesco/ (1975) zdůrazňuje kontrast prosklených stěn s plnými plochami v souladu s funkčním členěním budovy a jako samostatný prvek přičleňuje nástupní přístavbu s pojízdnými schodišti na úrovni hladiny Spálené ulice. Uvnitř neskrývá technické vybavení. Stejně nekompromisní jsou v barevném řešení průčelí domy JEŠTĚD v Liberci, podle projektu ateliéru Jiřího Hubáčka a PRIOR v Pardubicích Růženy Žertové. S řešením exponovaného nároží Václavského náměstí a Jindřišské ulice na pražském City se vyrovnávali v diskutovaném Domě výrobních družstev DRUŽBA – dnes Krone (1969 – 74) Milan Vašek, Vlastibor Klimeš a Vratislav Růžička. Snažili se jej změkčit motivem polygonální nástavby kavárny, která koresponduje s kupolemi protilehlých starších budov. Jeho interiéry jsou projevem nové vlny dekorativismu. K nejúspěšnějším patří obchodní dům KOTVA (Věra a Lad. Machoninovi, 1969 – 75) na členitém půdorysu srostlice několika šestihranů s dostatečným technickým zázemím v suterénních podlažích. Krystalická objemová struktura domu dobře zapadá do starší zástavby a vhodně navazuje na sousední budovu paláce Kotva, jehož jméno převzala. Další dílem týchž autorů je Dům bytové kultury na Budějovickém náměstí – dnes Domov (1977 – 81). Zpracováno na základě článku dr. M. Vlka |
||||
O
České republice, o Praze..... |
||||||
Aktuality,
různé ........ |
||||||
Zde
vždy naleznete nové aktuální informace, články, novinky nejen pro průvodce.
Pomozte nám vytvářet tento web ! Pište nám příhody průvodcování, různé zajímavosti, pošlete fotografie, zveřejníme je zde ! |
||||||
Osobní návštěva je možná pondělí až pátek od 9,00 do 17,00 hodin TYRKYS,
škola cestovního ruchu, Na Moráni 5, 120 00 Praha 2, tel: 224 916 485
fax: 224 922 452, email:tyrkys@jomys.com
|
||||||