|
Seminář - Průvodce
Delegát Kurz
Pracovník cestovní kanceláře
Naše škola a učebny
Nadstandardní služby při
kurzech
Služby pro
školy a pro firmy
Služby pro
průvodce
Služby pro
cestovní kanceláře
Kontakty
Linky |
|
LITOMYŠL - funkce a forma architektury
Autor: Michaela Smékalová, SmekalovaMichaela@seznam.cz
Starobylé město Litomyšl leží ve zvlněném koutě východních Čech podél horního toku říčky Loučné. Nad malebnými renesančními, barokními a empírovými domy na náměstí, se na vršku tyčí jeden z nejkrásnějších renesančních zámků. Pro svou historickou a architektonickou hodnotu byl spolu s nádvořími, konírnami, kočárovnou, jízdárnou, pivovarem, kašnou, saletem (1), zahradou, parkem a přilehlým obytným domem zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Kmenové hradiště
Nejstarším osídlením na obchodní cestě spojující Moravu a Čechy bylo zřejmě slavníkovské (2) kmenové hradiště, které zmiňuje Kosmova kronika roku 981. Hradiště sloužilo jako opevněné mocenské a správní sídlo. První písemné doklady jsou z 11. století, kdy zde kníže Břetislav II. založil kostel v románském slohu. (3)
Klášter hory Olivetské
Někdy před polovinou 12. století byla Litomyšl darována Vladislavem II. premonstrátskému řádu, který si na místě dnešního zámku postavil rozlehlý areál zvaný Klášter hory Olivetské, jenž se stal důležitým centrem kraje. Pod klášterem tehdy vzniklo sídliště, kterému král Přemysl Otakar II. udělil roku 1259 městská privilegia. Roku 1344 v souvislosti se zřízením pražského arcibiskupství přeměnil Karel IV. bohatou klášterní komunitu na biskupství. Z nově postaveného biskupského paláce se však nic podstatného nedochovalo. (4)
Pozdně gotická přestavba
Ničivá vlna nepokojů, která v českých zemích vypukla po Husově upálení, zasáhla i zdejší biskupství a zapříčinila jeho konec. Krátce po Žižkově smrti (5), dobyli město radikální „sirotci“ a v biskupském paláci se usídlili husitští hejtmani. Jeden z nich, Vilém Kostka z Postupic, se přiklonil ke králi Zikmundovi a za odměnu dostal litomyšlské panství do zástavy. Jeho potomci zde vládli sto let. Kostkové nechali ve druhé polovině 15. století původní hrad přestavět v pozdně gotickém stylu a také vybudovat vnější opevnění města, ze kterého se dochovala pouze čtvercová Červená věž (6). V roce 1546 hrad vyhořel a Kostkové z Postupic o panství přišli kvůli vzpouře proti králi Ferdinandovi.(7)
Renesanční přestavba
V roce 1567 dostal litomyšlské panství do zástavy Vratislav z Pernštejna, člen jednoho z nejmocnějších panských rodů a nejvyšší kancléř Království českého. Byl to velmi vzdělaný a zcestovalý muž, který miloval přepych, o čemž svědčí i jeho přezdívka – Nádherný. Pán z Pernštejna strávil čtyři roky u španělského dvora (8), kde se v té době začal prosazovat barokní sloh. V roce 1560 byl litomyšlský zámek zcela zpustošen dalším požárem a byl neobyvatelný. Proto se pan Vratislav rozhodl na jeho místě postavit úplně nový zámek. I přesto, že se často pohyboval ve Španělsku, kde, jak již bylo řečeno, přicházel do módy barok, vsadil pan Vratislav na jistotu a stavbou pověřil renesančního architekta a císařského stavitele Giovanniho Battistu Aostalliho de Sala. Základní kámen byl položen 18. března 1568. Po smrti Giovanniho Battisty povolal pán z Pernštejna k dokončení stavby jeho příbuzného Ulrika Aostalliho (9). Na mírně nepravidelném čtvercovém půdorysu tak vyrostla elegantní dvoupatrová budova s rozložitými atikovými štíty typickými pro českou renesanci a arkádovým nádvořím, které vznosné stavbě dodává nesporný italský půvab. Stavba má všechny znaky vrcholné renesance, lehkost, vzdušnost i uměřenost. (10)
Zámek vznikal v letech 1568-1581 v několika etapách. Nejprve bylo zbudováno západní křídlo s nádvorní arkádou, štíty a sgrafitovou výzdobou. Současně byla založena i zahrada ozdobená mramorovou kašnou (11). Následovala přestavba spojovacího a východního křídla a výstavba zámecké kaple, která probíhala pod vedením bigotní katoličky Marie de Lara. Obrys kaple nápadně vystupuje z jednolité hmoty stavby, jako připomínka toho, že v českých zemích se opět ujímá vlády katolicismus. Na závěr byl přestavěn starý kostkový palác umístěný v severní části areálu a také postaveno příčné křídlo, které oddělilo malé nádvoří od velkého. Jeho zeď jako jediná na velkém nádvoří není prolomená arkádami, ale pouze charakteristickými renesančními sdruženými okny, takže poskytují dostatek místa pro renesanční sgrafita (12), která se dochovala do dnešních dob. (13)
Zámek byl vystavěn především jako reprezentativní sídlo člena jednoho z nejmocnějších rodů v českých zemích. Jak již bylo řečeno, stavba nese všechny znaky vrcholné italské renesance, které však byly dovedně přizpůsobeny zdejším českým klimatickým i ekonomickým podmínkám. Zámek je v této podobě bez větších stavebních úprav zachován až do dnešní doby.
Barokní úpravy
V roce 1646 koupili litomyšlské panství Trautmannsdorfové. Za jejich časů došlo k moderním barokním úpravám interiérů, což je patrné především ve Velké jídelně (14). Podílel se na nich známý architekt František Maxmilián Kaňka, který tu zároveň postavil i nové konírny a přestavěl pivovar před vstupním zámeckým průčelím. (15)
Úpravy interiérů v 18. století
K dalším změnám došlo na sklonku 18. století, kdy zámek přešel do vlastnictví Jiřího Josefa z Valdštejna-Wartenberka, který ho používal jako letní sídlo. Tehdy byl zámek zmodernizován a přizpůsoben současnému vkusu. Hrabě vybavil interiéry ve stylu Ludvíka XVI., což můžeme zřetelně vidět v Audienčním sále, ze kterého dýchá rokoko svou bohatou štukovou výzdobou, zlacenými mnohoramennými lustry a multifunkčními hodinami. Interiéry byly v této době doplněny rozličnými rokokovými a empírovými kamny. Byla také nově rozvržena zahrada a v přízemí zámku bylo vybudováno v klasicistním slohu umělecky hodnotné divadélko pro sto padesát diváků. V polovině 19. století se finanční situace Valdštejnů-Vartenberků stala neudržitelnou a panství koupil kníže Maxmilián Karel Thurn-Taxis, ani on ani jeho rodina však v zámku vůbec nepřebývali. Po druhé světové válce se zámek stal majetkem státu. (16)
Současná podoba zámku
Zámecká brána je ozdobena erby stavitelů zámku – Vratislava z Pernštejna a Marie Manrique de Lara. Nádvoří je ze tří stran ohraničeno zdmi s elegantními arkádami, které měly za úkol navodit iluzi slunné Itálie. Arkády se vinou ve třech řadách nad sebou. Přízemní jsou podepřeny poměrně masivními pilířovými sloupy, v prvním patře se nacházejí jemnější dórské sloupy, dojem křehkosti umocňují iónské sloupy v nejvyšším podlaží. Nelze nezmínit jednu ze specifických poznávacích znamení litomyšlského zámku. Vnitřní i vnější zdi zámku jsou pokryty sgrafity. Vnitřní zeď příčného křídla je zaplněna sgrafity figurálními, za povšimnutí zde stojí zejména jezdecká bitva zhotovená podle nákresu Leonarda da Vinciho. Na vnější zámecké zdi jsou pro změnu sgrafita rustikální ve formě tzv. psaníček, kterých je na osm tisíc a ani jeden motiv se prý neopakuje. Ani zde italští stavební mistři neponechali nic náhodě a vápno si nechávali dovážet až od Jaderského moře. Svědčí o tom drobné ulitky v omítce. (17)
Použitá literatura: ·
Dvořáček, P.: Památky UNESCO do kapsy, Praha: Levné knihy KMa, 2004, ISBN 80-7309-244-1 ·
Hájek, V.: Architektura, klíč k architektonickým slohům, 1. vyd. Praha: Grada, 2000, ISBN 80-7169-722-2 ·
Thomová, S., Homolová, M.: Hrady a zámky Čech, Moravy a Slezska, 1. vyd. Praha: Reader´s Digest Výběr, 2007, ISBN 978-80-86880-60-0
Poznámky:
(1) Salet – drobná zahradní stavba
(2) Slavníkovci byli vyvražděni 28. září 995 v Libici v době upevňování moci Přemyslovců
(3) Dvořáček, P.: Památky UNESCO do kapsy, Praha: Levné knihy KMa, 2004, str. 58
(4) Thomová, S., Homolová, M.: Hrady a zámky Čech, Moravy a Slezska, Praha: Reader´s Digest Výběr, 2007, str.: 284
(5) Jan Žižka zemřel 11. října 1424 u Přibyslavi
(6) Hájek, V.: Architektura, klíč k architektonickým slohům, 1. vyd. Grada, Praha 2000, str. 54: Gotický hradní areál byl chráněn opevněním a ve 14. století dochází k tomu, že jednotlivé části hradu (např. palác, kaple, věž) se sdružují v jednolitý celek.
(7) Thomová, S., Homolová, M.: c.d., str. 286
(8) Vratislav z Pernštejna si vzal za manželku přední představitelku španělské aristokracie Marii Manrique de Lara, která s sebou do Čech přivezla rodinnou relikvii - voskovou sošku Pražského Jezulátka.
(9) Spolupracovník na pražském letohrádku královny Anny
(10) Hájek, V.: c.d., str. 78: Do Čech se čistý renesanční styl dostává kolem roku 1535 se stavbou královského letohrádku Belveder. Italská renesance se zde přizpůsobuje klimatu i stavebním materiálům. Kamenné zdivo s visáží je nahrazováno lacinějším sgrafitem, stavby dostávají jinou střechu – v porovnání s italskou střechou je česká strmější a její tvar zásadně ovlivňuje architekturu atikových štítů.
(11) Tamtéž, str. 84: Renesanční zahrada vycházela z přísného geometrického rozvrhu, je oddělena pískovými cestičkami, květiny jsou vysázeny do vymezených ornamentů. Nahodilost a improvizace je cizí.
(12) Tamtéž, str. 78: „Sgrafito – malířská technika plošné výzdoby: proškrabávání vlhké vrchní bílé vrstvy omítky na zaschlou spodní vrstvu barevnou. Motivy figurální, rostlinné či abstraktní.“
(13) Thomová, S., Homolová, M.: c.d., str. 286-288
(14) Hájek, V.: c.d., str. 132: Barokní interiéry se vyznačují velkou plastičností architektonických článků, barevností, užíváním zlaté barvena významné architektonické detaily.
(15) Thomová, S., Homolová, M.: c.d., str.: 289
(16) Tamtéž, str.: 289-290
(17) Tamtéž, str. 288
Staňte se průvodcem turistů !
Zápis do kurzů průvodců zahájen !
Pořádáme kurzy a zkoušky cestovního ruchu, kurzy a zkoušky pro
průvodce Prahou, kurzy pro pracovníky cestovních kanceláří, hotelů a
informačních center. Konáme rekvalifikační a doškolovací kurzy.
Připravíme školení přesně dle Vašich požadavků.
|
|
|