|
Seminář - Průvodce
Delegát Kurz
Pracovník cestovní kanceláře
Naše škola a učebny
Nadstandardní služby při
kurzech
Služby pro
školy a pro firmy
Služby pro
průvodce
Služby pro
cestovní kanceláře
Kontakty
Linky |
|
František Mendlík - ukázka
František Mendlík vítěz soutěže To je ta čeština v roce 2001 je autorem řady zajímavých knižek - publikace si můžete objednat i přímo u autora
mendlik.frantisek@seznam.cz
Podobnost čistě záměrná
Důchodce Dobromil Ošlejšek začíná v obchodě s drahými parfémy pomalu blbnout. Osm hodin mezi spoustou žen dá zabrat i vysloužilému proutníkovi. Už třetí měsíc se pohybuje v tomto prostředí a to jej pomalu začíná pohlcovat. Loví bobříka věčného mlčení. Stojí jako socha a snaží se splynout s vybavením obchodu. Tu a tam se po něm úkosem a s otazníkem v očích, po očku podívá nějaká matrona. Někdy malá holčička stojí zvědavě s lízátkem před velkým pánem, jako malé dítě před vojínem Hradní stráže u barevné strážní budky. Je – li obchod plný zákaznic, personál musí mlčet. Je-li obchod prázdný, neberou přítomné prodavačky strážného pána vůbec na vědomí. Mají své problémy. Jenom mladičká dívenka, aspirující na místo prodavačky, prohodí s ,,ochrankou"“pár slov. Je to mladičká dívenka s rozpačitým úsměvem. Přesně tento typ vyžaduje silnou ochranu. Není zatím vpouštěna za pokladnu s počítačem. Tiskne razítka do průkazek na slevu, váže papírové krabice a jako plavčík na lodi, vytírá vždy ke konci směny podlahu. Je zranitelná v prostředí, kde probíhá u starších dam předem prohraný boj s časem. Závidí dívence mládí. A když se dívenka úslužně zeptá, zdali může něčím posloužit , tu matrona pohrdlivě oznámí, že o vystaveném zboží toho ví daleko více, než to vyžle. Zahanbená dívenka pak se slzami v očích hledá pochopení v očích starého strážce. Stojí pak vedle sebe a pozorují cvrkot v prodejně.
Jeden předmět strážce Dobromila Ošlejška zaujal. Dámy testují vystavené výrobky pomocí papírových proužků. Proužek vytáhnou ze skleničky, postříkají parfémem, přičichnou a použitý proužek vsunou do předmětu Dobromilova zájmu. Je to krabička kapkovitého tvaru, zašpičatělá na obou koncích. Uprostřed je úzký, podlouhlý otvor, takových patnáct centimetrů. Je to, jako kdyby moderní sochař tímto způsobem vzdal hold dámskému přirození! Strážce pohlíží na tento předmět se zalíbením. Uvažuje, že by nebylo marné, vyvěsit tento předmět před obchod na znamení sortimentu. Upozorňoval by tak, jaký druh zákazníků krám navštěvuje, když soused má na stejném místě zavěšenu třeba botu!
Dobromil Ošlejšek je člověk mírný. Když ještě sloužil jako výpravčí na dráze, byl znám jako kliďas, kterého nedokážou rozházet žádné zapeklité situace. Nejen, že byl znám jako kliďas, vyznačoval se také jako vtipný glosátor událostí a jeho poznámky kolovaly po celé trati.
,,Pánové, mne už nic v této stanici nerozhází. Když postavím vlakovou cestu pro vlak a přijede místo vlaku karavana velbloudů, zaženu je akorát z kolejiště!“
Když se v nočních hodinách dotazoval výpravčí sousední stanice, zdali se nehlásí vlak, tu Dobromil Ošlejšek prohlásil: ,,Odpočívej v pokoji!“ Na mysli mu vyvstal vtip Rudy Stolaře. Paní Kraváčková klečí u hrobu nebohého manžela a praví:,, Tak vidíš Álojz , celý život spávals v kuchyni, odpočívej v pokoji!“
,,Soudruhu výpravčí, minulý týden vyhlásilo vedení Provozního oddílu heslo týdne. Reagovalo tak na velké procento nehod při porušení několika paragrafů dopravních předpisů. Vedení vytipovalo ty paragrafy a formou hesla týdne dává na vědomí všem výpravčím, aby se při výkonu služby zaměřili právě na dodržování těchto částí předpisu. Doufám, že heslo týdne znáte?“ tak se táže dopravní kontrolor.
,,Heslo týdne samozřejmě neznám, ale znám heslo roku!“ odpovídá tázaný.
,, Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!“
Dopravní kontrolor opustil beze slova dopravní kancelář. Bylo velkým štěstím, že to byl o dva roky starší spolužák.
Jednoho večera zaslechl Dobromil Ošlejšek vzrušený rozhovor z kuchyně svého bytu. Syn Vladimír měl vášnivý rozhovor s maminkou.
,,Studium na průmyslovce mne nebaví. Vykašlu se na studia, budu se živit hudbou. Založili jsme s kamarády metalovou skupinu. Naučíme se nějaký zvuky a zbytek budeme křičet. Nebudu muset živořit z kapesnýho. Hraním si vydělám pěkný prachy!“ Tu a tam bylo slyšet maminku, kterak se plačtivě snažila přivést syna k rozumu. Otec Dobromil Ošlejšek se zamyslil, otočil si židli opěradlem dopředu a pravil:
,,Milý synu, máš zcela pravdu. Vykašli se na studium. Budeme spolu emigrovat do Kanady. Ty se tam budeš živit hraním s metalovou skupinou a já zase budu hrát v nějakým klubu NHL hokej!“
Takto vybaven a neopotřebován, dopotácel se Dobromil do důchodu. Teď stojí mezi voňavkami. Je docela spokojen.
Ta paní vletěla do prodejny jako tajfun. Je sobota, za půl hodiny služba skončí. Bude také končit prodejní doba. Paní bere košík a cpe se k regálům. Druhá prodavačka a kosmetička mizejí v přilehlých místnostech. Zůstává jen jedna pokladní a ochranka. Pokladní hledí do země. Paní je k ochrance otočena zády, ta nevidí na ruce. Dobromil se tedy přesouvá k protější stěně, aby měl lepší přehled.
,,Pane, vy jste neomalený! Myslíte že kradu? Vadí mi ten váš podezíravý pohled. Mne to vaše chování uráží. Tak hloupě se nechovali ani domorodí hlídači v supermarketu v Dubaji!“
,,Paní neurážejte, já vás také neurážím! Dělám jenom svoji práci. Tady máte moje číslo a fotografii. Můžete si stěžovat mému vedoucímu, že vás rozčiluje můj poctivý výkon služby!“
Dobromilovi dalo velkou práci neumístit dobře mířený direkt do třetí brady této statné a obézní padesátnice. Paní rozčileně zaplnila košík výrobky za čtyři tisícovky a spěšně opustila obchod. Teprve pak přiběhly ze zadních prostor obě dívky.
,,Ta paní je známa ve všech obchodech ve městě. Je to postrach všech prodavaček. Každého sekýruje. Je to její koníček. Já jsem to slyšela a chtěla jsem se vás zastat,“ oznamuje mladá kosmetička.
,,Děvčata, mne se nezastávejte. Máte život před sebou. Ta paní má jistě dlouhé prsty. Mohla by dosáhnout toho, že by vás propustili. V této zemi je možné všechno. Výhodu mají bohatí,darebáci a národnostní menšiny. Já vím jak to je. Její manžel, polistopadový zbohatlík, jí zahýbá s nějakou dvacítkou. Ucpal jí hubu prachama a ona se mstí na mladých holkách. Třeba byla v minulém životě Čachtickou paní! Já si to s ní vyřídím decentně a na úrovni!“
Tak pravil strážce Dobromil Ošlejšek a tím považoval celou věc za vyřízenou.
V následujících dnes postává Dobromil v prodejně a vymýšlí, jak tu dámu decentně urazit. Tihle pracháči mají vždy pravdu, protože mohou přeplatit advokáty. Milion sem, milion tam. Urážka by mohla udělat snadno z důchodce bezdomovce. Ví jenom jedno. K urážce použije předmět přítomný v prodejně, připomínající dámské přirození. Nezbývá vymyslit jak to udělat, aby celá urážka byla právnicky nepostižitelná. Několik hodin si láme hlavu a čas krásně utíká myšlenkou na pomstu.
Je opět sobota. V prodejně jsou jen tři lidé. Vzadu pracuje kosmetička a u pokladny stojí prodavačka. Dobromil opět plní bedlivě hlídací povinnosti. Najednou do dveří vletí dáma – postrach. A tu najednou zapracuje náhoda. Oknem spatřil Dobromil starého kamaráda z vesnice. Honza Martan je bývalý ochotník a veselý kumpán. Náhodou je ve městě a náhodou prochází kolem. Venku se pak kují pikle.
,,Honzíku, tebe mi přihrálo samo nebe. Udělej pro mne něco. Zahraj mi roli profesora, kunsthistorika a znalce umění. Poslouchej dobře. Potřebuji decentně urazit jednu krávu uvnitř prodejny. Musím to udělat tak, aby mne nemohla žalovat. Vstoupíš a hlasitě mne pozdravíš. Budeme si vykat, ruku podáváš ty. Máš jenom jedinou větu. Zní: Pěkná věcička, připomíná mi však jistou diskrétní část dámského těla!“
,,Kde se tu berete, příteli!“ vykřikuje ve dveřích komplic a napřahuje ruku.
,,Ale jsem už v důchodu. Čtení knížek o umění unavuje a tak si tady přivydělávám jako ochranka.“
,,Věřil byste tomu, pane profesore,že v tomto obchodě mají zajímavou věcičku?“ říká Dobromil a bere do ruky krabičku kapkovitého tvaru s podlouhlou dírkou uprostřed. Tuhle nicotnost navrhnul prý světový dyzajnér a světová špička v užitém umění, sám velký Piér Bliér!“
,,Pravda, pravda, pěkná věcička, připomíná mi však jistou diskrétní část dámského těla!“ hlaholí ochotník. Paní v prodejně se zájmem naslouchá řečem o umění. Oba pánové spolu mluví hodně nahlas. A tu uražený strážný, Dobromil Ošlejšek, hodí očkem po dámě a praví:
,,Do této prodejny občas chodí velmi bohaté a decentní dámy. Některé se však bohužel tomuto předmětu věrně podobají!“
Staňte se průvodcem turistů !
Zápis do kurzů průvodců zahájen !
Pořádáme kurzy a zkoušky cestovního ruchu, kurzy a zkoušky pro
průvodce Prahou, kurzy pro pracovníky cestovních kanceláří, hotelů a
informačních center. Konáme rekvalifikační a doškolovací kurzy.
Připravíme školení přesně dle Vašich požadavků.
|
|
|